Rozhovor: Proč hrají kuličky?

Nacházíte se zde: Úvod > O našem svazu > Rozhovor: Proč hrají kuličky?

Navigace

Pro nováčky

Pro hráče

Pro všechny

Rozhovor s předními hráči, ve kterém prozrazují, co je ke kuličkám přivedlo a proč mají tento sport tak rádi.

Karel Tesař st. - mistr světa 2006

Jak jsi se dostal ke kuličkám?
Ke kuličkám jsem se dostal díky plzeňskému mistrovství, ale internetové stránky jsem objevil až při třetím ročníku tohoto turnaje (což mě mrzí) a od té doby se tomu věnuji, co mi čas dovolí. Samozřejmě kuličky hraju od dětství.

Co Tě na kuličkách nejvíc baví?
Baví mě samotná hra. Je potřeba mít smysl pro přesnost, což moje profese vyžaduje, takže to je pro mne domácí hřiště. Můžeš kohokoli porazit bez rozdílu věku atd. ale taky můžeš s kýmkoli prohrát. Hra je vždy otevřená a nemáš to nikdy jistý! Což jsem se kolikrát přesvědčil. Když se sejdou dva rovnocení soupeři, dá se taktizovat a je to hra i na přemýšlení a ne jen na cvrnkání. Celkově mě ta hra vzala a systém turnajů jedině vítám. Prohry mě mrzí, ale když někdo zahraje líp, jsem v pohodě - motivace, abych se příště více soustředil. Moje vize - každý se dá porazit. Ale prohry vlastní vinou ty mě mrzí a ty si neodpouštím.

Co považuješ za svůj největší úspěch?
Úspěch je udělat si čas a přijet na turnaj. Ale samozřejmě největší radost mám z celkového vítězství v národním žebříčku, to mě fakt potěšilo, bylo to dost těsné a hlavně je to dlouhodobější výsledek. Co se týče MS, samozřejmě mám také radost, ale je to jen jeden turnaj. Při účasti více států by se ten úspěch násobil. Setkal jsem se i s lidma, kteří tím argumentovali dost výrazně a podceňovali tím celý turnaj. Já si osobně myslím, že vyhrát u nás jakýkoli turnaj je dost těžký (je tu spousta hráčů, kteří se těžko poráží - ale to je dobře, aspoň je každý turnaj zajímavý).

Jak vnímáš rozdíl mezi turnaji jako Masters, Mistrovství ČR, mezinárodními a takovými, kde o nic nejde, jako např. extrémy?
Na extrémy jsem se bohužel nedostal. Já vnímám jen rozdíl mezi M ČR, MS a ostatními turnaji. Je tam trochu větší motivace vyhrát, jde o úspěch na celý rok a máš to navždy zapsaný.

Čeho bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Chtěl bych, aby se tomu věnovalo více lidí.

Jak na Tebe turnaje působí? Je to spíš relaxace nebo nervy (nebo obojí...)?
Na turnaje jezdím relaxovat, vypnout. V práci toho mám dost. Ale jsem trémista, vždycky a všude. Na jednu stranu je to dobrý, nutí mě to se soustředit. Jakmile se 100% nesoustředim, můžu snadněji prohrát. Na druhou stranu v důležitých chvílích není ta správná jistota.

Jak se cítíš v partě ostatních hráčů?
S ostatními hráči se cítim dobře, můžu hrát s kýmkoliv, nevadími to takže jezdim rád. Je tam i humor, což je třeba.

Pavel Zoufalý - několikanásobný mistr ČR

Jak jsi se dostal ke kuličkám?
Kuličky mě bavily už jako malého kluka, daleko víc, než třeba fotbal. Hrál jsem je skoro pořád. Když moje dcera (děti jsem hru v kuličky učil už od té doby, co dokázaly alespoň trochu koordinovat pohyby :) vyhrála turnaj pořádaný u nás v Roztokách a chtěla se zúčastnit dalšího, slíbil jsem, že tam s ní pojedu. Ovšem v té době jsem se aktivního hraní ještě neúčastnil, neboť jsem se domníval (jako vetšina lidí), že je to hra pro malé děti. Než jsem pochopil, že malé děti dnes sedí u počítače a kuličky jsou až na výjimky hrou dospělých, trvalo mi to skoro půl roku. Ale po tomto prozření jsem se na tento sport vrhl téměř bezhlavě a moje nadšení stále trvá.

Co Tě na kuličkách nejvíc baví?
Dokážu se docela dobře odreagovat, je tam fajn společnost a hrozně rád při turnajích sleduji udivené a nechápavé obličeje kolemjdoucích, kteří nevědí, co se děje. Taky mě těší, že si můžu zahrát kdekoliv a kdykoliv. Jednou jsem šel na Černý most do nákupního centra, byl jsem tam v 8.00 a oni otvírali v 9.00. Tak jsem si tam udělal důlek a jen tak pro radost si cvrnkal. Takové pohledy kolemjdoucích jsem neviděl ani na turnajích. Když nad tím zpětně uvažuju, tak asi můžu být rád, že na mě nezavolali Chocholouška :)

Co považuješ za svůj největší úspěch?
Samozřejmě nejvíc si cením svých vítězství v národním žebříčku, protože si myslím, že právě tento zebříček odraží kvality hráčů v celé sezóně. A hned potom mě moc těší neporazitelnost na nejčetněji obsazených turnajích v Plzni.

Jak vnímáš rozdíl mezi turnaji jako Masters, Mistrovství ČR, mezinárodními a takovými, kde o nic nejde, jako např. extrémy?
Dříve jsem byl docela nervózní a tato nervozita se stupňovala podle důležitosti turnaje. Dnes už žádný velký rozdil mezi druhy turnajů nedělám (nervózní jsem na všech stejně :)

Čeho bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Já už jsem kromě titulu mistra světa dosáhl úplně všeho, čeho v současné době dosáhnout lze, takže se zaměřím hlavně na to MS. A časem taky olympijská medaile by nebyla špatná :). Hlavně bych si přál, abych mohl hrát kuličky třeba do 70 let.

Jak na Tebe turnaje působí? Je to spíš relaxace nebo nervy (nebo obojí...)?
Byly to nervy, teď je to spíš studie hry ostatních hráčů. Rozhodně už mě nezamrzí nějaká prohra. Mládí vpřed :)

Jak se cítíš v partě ostatních hráčů?
Skvěle, je to výborná partička lidiček zapálených pro stejnou věc. Ten kolektiv stálých hráčů je určitě jeden z důvodů, proč na turnaje chodím.

Míra Tlustý - mistr světa 2007

Jak jsi se dostal ke kuličkám?
S cvrnkáním kuliček jsem začal již v dětství na Kladně. Hráli jsme se skleněnkami černé a průhledně zelené barvy. Kuličky byly dováženy staršími kamarády ze skláren z nedalekých Otvovic. Hliněné kuličky byly využívány minimálně ke hře, ale spíše jako náboje do praků. Po delší odmlce jsem se dostal opět ke kuličkám v novém bydlišti v Rakovníku, kde se již po několik desetiletí koná soutěž "Zlatá kulička". Tak jsem to šel zkusit a opět mi to začalo bavit i když se zde hraje hliněnkami, ale větších rozměrů.

Co Tě na kuličkách nejvíc baví?
Při hraní kuliček je dobré, že se závody konají venku v přírodě a za každého počasí. Při kuličkách se dobře relaxuje i když i v hraní je dost adrealinu a napětí, když jde o důležité cvrnky. Také soutěživost je mi blízká a o hravosti ani nemluvě.

Co považuješ za svůj největší úspěch?
Mám několik velkých úspěchů, které bych zmínil. Nejdříve je to 3x vítězství v rakovnické Zlaté kuličce, kde je obrovská konkurence místních borců. Dále si vážím vítězství v turnaji O mistra Plzně, kde byly extrémní podmínku pro hru a turnaj byl fyzicky náročný. A v neposlední řadě nesmím zapomenout na titul Mistra světa, kde to byl nádherný turnaj plný nádherných soubojů, těžkých soupeřů a překrásných cvrnků, které určitě bavily přihlížející diváky.

Jak vnímáš rozdíl mezi turnaji jako Masters, Mistrovství ČR, mezinárodními a takovými, kde o nic nejde, jako např. extrémy?
Tato otázka je taková ošidná, protože každé sportovní zápolení je pro mě nějaká výzva a snaha uspět.

Čeho bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Má svůj cíl, kterým je vítězství v MČR. Také bych se chtěl zúčastnit nějakého zahraničního turnaje a přivézt do České republiky nějakou medaily. V tom dlouhodobější cíli je umístění do 3. místa v národním žebříčku. Zde je to pro dost složité, protože hraji stále závodně hokejbal a ten je u mě na prvním místě.

Jak na Tebe turnaje působí? Je to spíš relaxace nebo nervy (nebo obojí...)?
Určitě obojí. To všechno patří ke sportu a bez toho by to nebylo ono.

Karel Fáber - 2. nejlepší Středočech v NŽ 2006

Jak jsi se dostal ke kuličkám?
Přemýšleli jsme co udělat v Neratovicích za zajímavou a nevšední akci pro veřejnost.

Co Tě na kuličkách nejvíc baví?
Já vlastně ani nevím. Snad že je to takovej pohodovej sport, dobrá parta a taky trochu té recese.

Co považuješ za svůj největší úspěch?
Největší úspěch mám doufám před sebou, ale to že se mi alespoň jednou podařilo porazit tuším všechny nejlepší hráče je zatim maximum.

Čeho bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
No přece být nejlepší. Pro začátek by stačilo bejt do třetího místa v nějaky turnaji.

Jak na Tebe turnaje působí? Je to spíš relaxace nebo nervy (nebo obojí...)?
Pro mě je to relaxace, ale jsem zvyklej věci prožívat tak si to užívám i na kuličkách.

Jak se cítíš v partě ostatních hráčů?
Myslím, že je to fajn. Občas to někdo prožívá až moc, ale to nevadí.